Po porodu mého prvního miminka bylo pár týdnů, kdy jsem nevěděla, kde mi hlava stojí, ani co dělat dřív, snažila jsem se číst nějaké tipy a rady jak o miminko pečovat, googlila jsem si skoro všechno od toho jaké dudlíky používat až po to co to je diastáza …zkrátka bylo toho hodně nového.
Teď už se to ale trošku ustálilo a jako novopečená maminka samozřejmě trávím spoustu času kojením. Často si jen ráda prohlížím, jaký krásný miminko jsem to vyrobila, ale občas se i trochu nudím. První na ráně je samozřejmě mobil - hrám naštěstí tolik neholduju, ale dokážou mě chytit nekonečné hlubiny sociálních sítí, občas i trochu zdravější komunikace s reálnými kamarády …ale přesto mám občas pocit, že bych ráda “něco dělala”.
Tak jsem si říkala, že si zkusím reálně sepsat, co se u takového kojení dá dělat a baví mě - a třeba se to někomu bude hodit.
Čištění jednosvazkovým zubním kartáčkem. To mi poradila moje skvělá dentální hygienistka. Zní to užitečně ale upřímně né moc zábavně - takže to jsem zatím mockrát neprovozovala.
Kumihimo. Aneb taková japonská pletená šňůrka, na kterou člověk nepotřebuje moc prstů a dá se kdykoliv přerušit, když třeba miminko brečí nebo blinká. Chce to teda obě ruce, ale v některých kojících polohách to jde v pohodě.
**Internet je plný návodů, tak jsem si taky jeden sepsala. **
Vývoj s Claude Code / Codex / jiný AI nástroj. Překvapivě to nevyžaduje tolik psaní a jedna ruka bohatě stačí.
Kegelovy cviky. většina z nás to po porodu potřebuje. A k tomu dokonce není potřeba ruka ani jedna. Navíc je výhodou, zkoušet je v různých polohách.
Obličejová jóga. To jsem vždycky chtěla zkusit a přišlo by mi to ke kojení dost ideální… Ale jsem na to bohužel trochu lenivá… Mám kamarádku fyzioterapeutku, která pracuje mimo jiné s lidmi, kteří mají omezenou hybnost v obličeji z různých důvodů - a cvičí s nimi právě obličejovou jógu - a teda absolutně nevypadá na svůj věk. Takže vím, že to funguje.